Český film se světovými tvůrci
Už jenom skutečnosti, že tento film měl rozpočet 90 milionů korun, hudbu k němu tvořil skladatel Simon Goff, který je držitelem ceny Grammy za film Joker a seriál HBO Černobyl, barevné korekce filmu dělala Natasha Leonnet, která pracovala na oskarovém filmu La La Land nebo filmu Spider-Man: Into the Spider-Verse a plakát vytvořila hollywoodská designérka Desi Moor, která ve svém portfoliu má plakáty k filmům a sériím Tár, Hra o trůny, Mad Men nebo Ženy sobě, dává tušit, že diváka čeká nevšední zážitek.
Nechtěli jsem dělat žádné kompromisy a přáli jsme divákům přinést opravdu moderní podívanou, která bude i přes dobu, ve které se film odehrává, vyprávět o současných tématech,“ uvádí režisér filmu Matěj Chlupáček.
Pro tohoto mladého režiséra je to teprve druhý celovečerní film. Svůj celovečerní debut Bez doteku natočil v roce 2013 jako nejmladší evropský filmový režisér, kdy mu bylo pouhých 17 let. V mezi tomto mezidobí režíroval seriály Terapie (2019) a Zrádci (2020).
Filmová synopse
Film se odehrává v roce 1937, kdy do slovenského městečka Svit přijíždí ředitel velké továrny ve Zlíně Alois (Miroslav König) se svojí těhotnou manželkou Helenou (Eliška Křenková), aby zde v Baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město a především továrnu na umělá vlákna v krásné podtatranské přírodě.
Manželský pár do Svitu přišel budovat utopický svět, kdy po porodu, do kterého zbývají jen dva měsíce, bude žít svoji růžovou budoucnost v nově vytvořeném moderním světě.
Všechny jejich iluze ale brzy zemřou. V areálu vznikající fabriky se totiž najde mrtvé tělo novorozence – hermafrodita, které má ženské i mužské pohlavní orgány. Případ přesahuje možnosti místních četníků, a tak v největším utajení přijíždí prvorepubliková kontrarozvědka. Jak ale vyplyne ze situace, Helena je jediná, která chce záhadu vyřešit a zjistit pravdu, neboť neví, jestli něco na tomto místě nemůže ohrozit i její nenarozené dítě. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků.
Tento příběh je inspirován skutečnou událostí intersex lidí ve 30. letech minulého století, těsně před tím, než začala druhá světová válka.
Vznik filmu
„Před pár lety jsem v antikvariátu našel prvorepublikovou učebnici soudního lékařství od Františka Hájka,“ říká scenárista filmu Miro Šifra. „V kapitole O věcech sexuálních tam byly případy lidí, které jsou dodnes tabuizované. Přišlo mi fascinující, že lidé před 100 lety měli v těchto tématech více zvědavosti a méně předsudků, než máme my dnes.“
„Těžkým úkolem ani tak nebylo zreplikovat dobové baťovské město, ale stvořit Svit ve výstavbě,“ přibližuje architekt filmu Henrich Boráros. „Rozestavěné funkcionalistické město – silnice jen z hlíny, nedokončené betonové základy, pár hotových dvojdomků, prostě tatranský western z 30. let 20. století. Potřebovali jsme vytvořit dynamickou atmosféru vizionářské doby. Proto jsme spojovali zdánlivě nesourodé, i stovky kilometrů od sebe, postavili jsme křižovatku a přízemí Společenského domu na zelené louce, které jsme propojili s obřím modelem v měřítku 1:7. “
Pocity z filmu
Jak už jsem psal výše, mezinárodní spolupráce tvůrců, je na filmu hodně znát. Od detailní, několikaleté přípravy, po velmi vhodně zvolené lokace, které jsou nasnímány tak, že se divák přenese nejen do krásné přírody, ale i do atmosféry 30. let minulého století. K tomu velmi pomáhá vizuální podoba filmu, dobové kostýmy a především hudba Simona Goffa, kterou nahrával s živými nástroji v berlínském studiu Funkhaus. Bude velmi zajímavé si poslechnout soundtrack tohoto filmu.
Postavy jsou dobře vyprofilované a také dobře zahrané, především hlavní postava Heleny skoro nesleze z plátna.
Helena je tvrdohlavá (podle jejího manžela), problematická (podle žen v tomto rodícím se městě) a především těhotná (už od prvního pohledu). Pochází z dobré zlínské rodiny a moc dobře ví. co se od ní očekává. Měla se stát lékařkou, ale s manželem odešla loajálně do tohoto zapomenutého slovenského kraje. Každým dnem má porodit a když se objeví ve fabrice tělo pohozeného novorozeněte, přemůže jí strach o její vlastní dítě. Když kontrarozvědka v utajení hledá sabotéry nové fabriky, Helena začíná pátrat po pravdě, která ale nebude příjemná nikomu, obzvlášť jejímu manželovi.
Eliška Křenková v Heleně dostává poprvé hlavní roli v takovém rozsahu. Dokáže zahrát jak milující manželku, tak také bojovnici za pravdu a umí říkat pravdivé věci, které se lidem většinou nelíbí. Na jejím herectví prakticky stojí celý film.
–
Ředitel fabriky na umělá vlákna Alois má na bedrech největší zodpovědnost. Je to moderní pokrokový muž, na kterého se vždy dá spolehnout. Těší se na své první dítě i na rozhodnutí shromáždění o rozšíření nově budované fabriky. Když je ale nalezeno mrtvý novorozenec, najednou může přijít o obojí…
Miroslav König působí v roli ředitele věrohodně. Jeho výrazové prokreslení u různých dělaných kompromisů i u balancování mezi fabrikou a rodinou. V průběhu filmu zjišťujeme jeho skutečnou povahu a motivaci.
–
Továrník, který vzhledem i chováním připomíná Jana Antonína Baťu, je bodrý velkopodnikatel ze Zlína.
Ladislav Hampl hraje tuto roli přesvědčivě. Studoval Baťovy knihy a také si každý natáčecí den nechával 4 hodiny dělat složitou protetickou masku, ale se fyzické podobě prototypu velkopodnikatele přiblížil.
–
Žena stavbyvedoucího je role jako ušitá pro Marthu Issovou. Podstatnější než její jméno je manželova funkce, a tak se tak i představuje. Je zklamaná z toho, že musela odejít ze Zlína a v této „díře“ si ji nikdo už dostatečně neváží. Je to zneuznaná madam, která stále přemýšlí, co na tomto opuštěném místě dělá. Těší se, až se vrátí zpět do prosperujícího Zlína se všemi možnostmi, které pro ženu jejího ražení nabízí.
Martha Issová tuto roli hraje přesvědčivě, stejně jako svoji roli v minisérii Dukla 61 nebo ve filmu Zátopek.
–
Postava Saši přichází do filmového příběhu až v druhé polovině. Přišel do Svitu, protože tam mu budou prý více rozumět. Ale bohužel tady nachází zaostalejší než u nich doma na slovenské vesnici. Bůh mu stvořil dvě pracovité ruce, které mu může závidět každý pracovník fabriky. Na to, aby si vydobyl své místo na slunci, to ale ani tak zdaleka nestačí…
Velkým překvapením je nacastování Richarda Langdona, prvního česko-slovenského transgender herce. Jeho civilní herectví plně vyhovuje postavě nesmělého vesnického dělníka, který pracuje ve fabrice a který neví, co má se svým tělem a psychikou vlastně dělat.
–
Film má týden před svoji premiérou jistě velký potenciál, a to nejen u nás a na Slovensku, ale i v Evropě a i na jiných kontinentech. Uvidíme jak si v kinech povede a také na světových festivalech, na které se jistě brzy dostane.
